Filip Oborník ukazuje, jak pomocí terminálu a AI (Claude) rychle vytvářet jednoduché automatizační skripty bez hlubokých programátorských znalostí. Konkrétně staví launcher pro správu skriptů s fulltextovým vyhledáváním a skript pro přepínání pracovních módů (spuštění správných aplikací jedním příkazem). Klíčová myšlenka: terminál není děsivý a vibe coding z něj dělá rychlý nástroj pro jednoúčelové automatizace.
Terminálové aplikace jsou rychlou cestou k lokálním automatizacím — nevyžadují instalaci GUI aplikací ani složitou architekturu, stačí jeden skript ve složce.
Centrální launcher (příkaz 'scripts') umožňuje spouštět všechny skripty z jednoho místa s fulltextovým vyhledáváním a navigací šipkami — není třeba pamatovat si názvy souborů.
Vibe coding s Claude (cloud code) zvládne napsat i interaktivní terminálové rozhraní na základě přirozeného zadání v češtině — bez nutnosti psát kód ručně.
Agenti občas implementují věc jinak, než bylo zamýšleno — výsledky je nutné verifikovat a případně upřesnit zadání, platí to i pro jednoduché jednoúčelové skripty.
Pracovní módy (work, shoot, chill) jako skripty umožňují jedním příkazem otevřít správné aplikace a nastavit prostředí — přepínání kontextu bez ruční práce.
Složka scripts jako centrální úložiště: jednoduché skripty přímo jako soubory, složitější programy (např. Python) v podsložce s jednoduchým bash wrapperem.
Historie chatu se neukládá. Po opuštění stránky bude smazána.
Filip Oborník v tomto videu argumentuje, že terminál je pro rychlé jednoúčelové automatizace ideální prostředí — nepotřebuješ řešit instalaci, UI framework ani distribuci. Pokud narazíš na opakující se problém, napíšeš skript, hodíš ho do jedné složky a máš hotovo. Jako motivační příklad ukazuje Swimcaster — skript, který stáhne podcast z YouTube nebo Spotify, převede ho na MP3 a zkopíruje přímo do sluchátek. Důvod existence: Bluetooth pod vodou nefunguje, takže Filip při plavání potřebuje soubory lokálně. Bez vibe codingu by to řešil ručně přes webový downloader. Se skriptem to zvládne za pár sekund.
Hlavní část videa ukazuje stavbu launcheru pro správu skriptů. Cíl je jednoduchý: kdykoliv napíšeš do terminálu 'scripts', objeví se interaktivní menu se všemi dostupnými skripty, můžeš mezi nimi navigovat šipkami nebo fulltextově vyhledávat. Celé zadání Filip formuluje přirozeně v Claudovi (cloud code) — říká, co chce, a nechá agenta napsat kód. Výsledkem je Python skript, který se zaregistruje jako globální alias a funguje po restartu počítače odkudkoliv.
Důležitá poznámka k práci s AI agenty: ani při jasném zadání není výsledek vždy přesně to, co jsi chtěl. V prvním pokusu agent implementoval výběr přes čísla místo šipek s vyhledáváním. Filip to zachytil, opravil zadání a agent to přepsal správně. Tohle není kritika nástroje — je to realita, na kterou upozorňuje i z vlastní zkušenosti s většími projekty. Verifikace výstupu je součást práce, ne výjimka.
Druhý skript ukazuje koncept pracovních módů. Skript nabídne výběr mezi work, shoot, chill a meeting modem. Každý mód spustí jiné aplikace — work otevře Cursor v konkrétním projektu a Figmu, shoot spustí Camo a OBS. Filip záměrně neukazuje vypínání aplikací (skončilo by natáčení), ale princip je jasný: přepnutí kontextu jedním příkazem místo ručního otevírání pěti oken.
Organizace složky scripts je přímočará: jednoduché skripty jsou přímo jako soubory, složitější programy (Python aplikace) žijí v podsložce sources a mají vedle sebe jednoduchý bash wrapper, který je spouští. Launcher pak prochází jen top-level spustitelné soubory, zanořené složky ignoruje.
Proč terminál a ne nějaká no-code platforma? Filip to vysvětluje pragmaticky — nechce přemýšlet nad UI, nechce lovit okna, nechce řešit, kam si to nainstalovat. Skript žije v terminálu, spustí ho jedním slovem a hotovo. Pro jednoduché jednoúčelové automatizace je to podle něj nejrychlejší cesta od problému k řešení.