Filip Oborník popisuje svůj každodenní AI stack, který staví na Claude Max plánu, ChatGPT, lokálně běžícím Open WebUI a několika dalších nástrojích. Video ukazuje konkrétní use cases pro každý nástroj — od vývoje softwaru přes automatizaci až po přípravu podcastových epizod. Dozvíš se, proč Filip neustále nepřepíná mezi nástroji a jak budování kontextu v jednom prostředí zlepšuje kvalitu výstupů.
Claude Max plán (200 USD/měsíc) je Filipovým primárním nástrojem — používá chatovacího asistenta, projekty s historickým kontextem a Claude Code pro vývoj softwaru i analýzy dat. Pro klientský vývoj kombinuje Claude Code s editorem Cursor.
ChatGPT (20 USD/měsíc) slouží hlavně na voice mode při řízení nebo vaření a jako druhý nezávislý pohled na kód vygenerovaný Claude Code. Slouží také jako subscription provider pro Open WebUI.
Open WebUI běží lokálně na Filipově MacBooku jako proaktivní agent — autonomně prochází internet, posílá AI novinky do Discordu, ukládá data do Notionu, vystavuje faktury, stahuje YouTube videa přes residential IP a propojuje se s Notebook LM přes MCP server.
Notebook LM využívá na research témat a přípravu podcastů — Open WebUI mu umí automaticky připravit podkladová data a přes MCP server přímo spustit generování audio epizody.
Super Whisper (nebo alternativy Whisper Flow, Mac Whisper) používá na diktování promptů a přepisování nahraných podcastů, ze kterých pak Claude generuje zpětnou vazbu na zlepšení.
Filip záměrně nepřepíná mezi nástroji jen proto, že nový nástroj může být marginálně lepší — budování kontextu a stabilních workflow v jednom prostředí považuje za důležitější než neustálou optimalizaci stacku.
Historie chatu se neukládá. Po opuštění stránky bude smazána.
Filip Oborník ve svém Coffee Break podcastu ukazuje, jak konkrétně vypadá jeho AI stack v roce 2025 — nikoliv jako teoretický přehled nástrojů, ale jako popis reálného každodenního používání napříč osobním životem, podnikáním i vývojem softwaru.
Hlavním pilířem je Claude ve verzi Max Plan za 200 USD měsíčně. Filip přiznává, že je to velký náklad, ale investici ospravedlňuje tím, že Claude používá prakticky na vše. V mobilní aplikaci s projekty připravuje epizody podcastu — Claude má přístup k historickým konverzacím, zná koncept pořadu a pomáhá s plánováním témat. Na vývojové práce používá Claude Code, a to ve dvou režimech: čistý vibe coding z terminálu pro vlastní nástroje, kde kód nekontroluje, a kontrolovaný profesionální vývoj pro klienty v kombinaci s editorem Cursor. Claude Code má propojený s Figmou pro grafické úpravy a s Notionem pro ukládání výstupů.
ChatGPT za 20 USD měsíčně plní dvě specifické role. Voice mode v mobilní aplikaci slouží na brainstorming při řízení nebo vaření — Claude tuto funkci podle Filipa dostatečně neumí. Druhým důvodem pro zachování předplatného je jeho využití jako API zdroje pro Open WebUI, které Filip provozuje lokálně na svém MacBooku.
Open WebUI je v Filipově setupu nejzajímavějším prvkem — funguje jako autonomní agent s přístupem k počítači, internetu i lokálním skriptům. Prochází internet podle systémového promptu, kurátoruje AI novinky do veřejného Discordu, ukládá data do Notionu a zvládá ad hoc úlohy zadané přes Telegram nebo vlastní emailovou adresu. Příklady z praxe: vyčetl výsledky hlasování na konferenci přímo z prohlížeče, stáhl a přepsal YouTube video pro ověření informace z komentáře, nebo převedl naskenované PDF do prohledávatelného formátu pomocí OCR a výsledek nalil do Notebook LM jako podklad pro podcast. Klíčovou výhodou lokálního provozu je residential IP adresa, díky níž se obchází serverové blokace například u YouTube downloaderu.
Notebook LM Filip využívá jako research nástroj a přípravu podcastových podkladů. Super Whisper (nebo alternativní aplikace jako Whisper Flow) slouží na diktování promptů a přepisování natočených epizod — přepis pak jde do Claude, který generuje zpětnou vazbu na zlepšení.
Filip v závěru zdůrazňuje jeden princip, který jeho přístup k AI nástrojům charakterizuje: záměrně nepřepíná jen proto, že by jiný nástroj mohl být o trochu lepší. Hodnota totiž není v nástroji samotném, ale v kontextu, který se v něm postupem času buduje, a ve stabilních workflow, které přestávají vyžadovat neustálé ladění.