Eliška Vyhnánková, která proškolila přes 14 000 lidí, popisuje, jak konkrétně využívá Claude a ChatGPT v každodenní práci: od správy zdravotní dokumentace a financí přes budování second brainu v Obsidianu až po vibe coding vlastních webů. Rozhovor pokrývá praktické workflow, srovnání nástrojů, bezpečnostní rizika agentů a největší bariéry, které brání lidem AI skutečně používat. Zazní i pohled na budoucnost pracovního trhu a doporučení, jak si v rychle se měnícím prostředí udržet systém a klid.
Eliška používá Claude Cowork jako hlavní projektový nástroj: má složky pro zdraví, finance a second brain. Zdravotní zprávy od roku 2009 převedla do MD souborů a před každou návštěvou specialisty si nechá vygenerovat strukturovaný report.
Second brain staví v Obsidianu propojeném s Claudem: každý nový článek nebo přepis kurzu Claude automaticky tématicky zařadí, vytvoří aspoň dvě tři vazby na existující soubory a zeptá se na nová témata.
Na vibe coding webů preferuje Claude Code (věrně kopíruje vizuální předlohu), na kódování aplikací zkouší Codex; ChatGPT využívá jako nezávislého kritika výstupů druhého ekosystému.
Bezpečnost agentů: doporučuje začít s přístupem pouze pro čtení a teprve po ošahání přidat práva na zápis a odesílání. Sama zažila pokus o malware přes falešnou stránku Homebrew při instalaci terminálu.
Největší bariéra u začátečníků není nezájem, ale chybějící první impuls a mentální kapacita si sednout a vyzkoušet, kde jsou hranice nástroje. U pokročilých je to zahlcení novinkami a absence času na systematické zastavení.
Klíčové doporučení pro výuku i osobní rozvoj: naučit lidi základní principy fungování LLM (kontextové okno, halucinace, predikce slov), pak jim dát konkrétní use casy a nechat je experimentovat – step-by-step návody zastarají, use casy zůstávají jako nadčasová inspirace.
Historie chatu se neukládá. Po opuštění stránky bude smazána.
Eliška Vyhnánková je spoluautorka bestselleru Jak na sítě a lektorka, která za čtyři roky překonvertovala svůj zájem ze sociálních sítí na AI. V rozhovoru nepopisuje teorii, ale reálné workflow, které každý den používá.
Její hlavní nástroj je Claude s Coworkem. Celou svou zdravotní dokumentaci od roku 2009 převedla do MD souborů a uložila do projektové složky. Než jde k lékaři, nechá si Claude vygenerovat několikastránkový report – lékaři reagují pozitivně, protože přijde připravená. Podobně funguje správa financí: Claude nevidí bankovní účty, ale dostává výpisy a hlídá pravidelné platby jako pojistky a nájmy.
Second brain buduje v Obsidianu propojeném s Claudem. Každý zachycený článek nebo přepis kurzu Claude tématicky zařadí, přidá dvě tři vazby na existující poznámky a při úplně novém tématu navrhne novou kategorii. Klíčová je podle Elišky dlouhodobá historia: teprve po čtyřech pěti měsících každodenního záznamu jídla začíná Claude odhalovat vzorce a stávat se skutečně užitečným asistentem.
Pro vibe coding webů preferuje Claude Code, který věrně zreprodukoval screenshot stávajícího webu, zatímco Codex začal vymýšlet vlastní design. Na první aplikaci si vyzkoušela Codex. ChatGPT používá jako nezávislého kritika: pustí oba ekosystémy proti sobě a výsledky porovná. Upozorňuje, že Claude v češtině bez nastavení tone of voice tenduje k patetickým výkřikům, zatímco ChatGPT komunikuje strukturovaněji.
Bezpečnost agentů a konektorů je téma, které Eliška bere velmi vážně. Sama zažila situaci, kdy málem spustila malware z falešné stránky Homebrew nalezené přes Google. Její doporučení je jednoduché: začít s přístupem pouze pro čtení, agenta si ošahat a teprve pak přidat práva na zápis a odesílání. Claude má přepínače u každého toolu přehledně viditelné. Zároveň upozorňuje, že hrozba se netýká jen vibe coderů – každá vibe kódovaná aplikace, do které se uživatel zaregistruje, může mít bezpečnostní mezery.
Na školení ukazuje, že agent není nic mystického: jsou to složky s instrukcemi v Coworku nebo naplánované úkoly v ChatGPT, kde Claude každé ráno zkontroluje mail, kalendář a úkolník a připraví přehled dne. Největší bariérou začátečníků je chybějící první impuls a čas na experimentování, u pokročilých zahlcení novinkami a neschopnost se zastavit a systém si promyslet.
Závěrečné poselství rozhovoru zní: nezačínat zítra s novým nástrojem, ale zítra začít s pečlivějším plánováním, jasným cílem aktivity a odolností vůči rozptylování. K tomu přidává důraz na kreativitu a mentální odpočinek jako podmínku dlouhodobé výkonnosti – bez ohledu na to, který nástroj zrovna vede žebříčky.